Vodopády v Safroeonu

po tom vynešení ven Firesse vzal k vodopádům Drahá Firesse.. povídej mi vše co se stalo.. pokud je to někdo z hradu, dokážu ti pomoct. Dokážu zařídit aby ti už nikdo nikdy neublížil. Má drahá Firrese..omlouvám se. objal jí a políbil do vlasů. Držel jí v náručí tak, aby už mu nemohla nikam odejít prosím má sladká Firesse... přál bych si z tebe učinit svou královnu, která mi bude věrně po mém boku. Ale ty nemáš ráda palác..

*Sledovala okolí, když jí nesl k vodopádům. Tam to měla ráda a cestičku znala snad i nazpaměť, přesto však koukala kolem jakoby tu byla poprvé.* Nic se nestalo. Jednoduše si mysleli, že když mi vstoupí dovnitř tak s nimi půjdu po dobrém. Jsem v pořádku Finne opravdu. Vždyť ty za nic nemůžeš. Neomlouvej se. *Pohladila ho po tvářích, když mu pověděla co se stalo. Nijak jí to nepoznamenalo. Věděla, jen že udělala malou chybu v její ochraně nic víc nic mín, To půjde opravit. Ano bude muset kvůli tomu do hlubin lesů, le za to, by ve svém domě měla klid od bandy strážných blbců tam půjde a najde ty kameny co potřebuje.* Vždyť ještě ani nejsi král blázinku. *Zasměje se, ale pak zavrtí hlavou.* Ne, že bych neměla to místo ráda, jen je tam mnoho zlých lidí, kteří se budou prát o to, aby čarodějka nebyla u trůnu. *Pokrčíla slabě rameny. Avšak, kdyby jí o to jako král požádal netušila, zda by souhlasila. Možná ano, jen aby byla k němu blízko nebo k zlatým věcem, ale nebo taky ne, protože ona se na post královny nehodí.*

i když věty které říkala by ho měli uklidnit.. ale proč to prostě nejde?! Chtěl by jí už nikdy nepustit a být s ní jak jen nejdéle by to bylo možné! Ale proč má tyto pocity?! Nechápal to, nicméně bude muset s pravdou ven. A to před matkou.. Drahá Firesse, rád bych tě představil mé matce, pokud bys souhlasila. Chtěl bych aby viděla jakou skvělou.. ženu? Přítelkyni? Co je to Finne?! ..ženu jsem poznal. Moc bych si přál abys jí poznala. Samozřejmě, pokud nebudeš chtít tak ne. Jen mě to napadlo. tak se jí zeptej Finne! tys mi tu vážně chybělo! Jdi do prdele! Cítí na sobě nervozitu a neví jak by to měl říct... vždyť.. Ach bože! tohle bude šílené! Firesse, ještě bych na tebe měl otázku... už s sebou začíná i nervozně šít a nyní i naprázdno polk mohl bych tě mít za svou přítelkyni? a teď se modli aby pochopila že jí máš rád.. co kdybys jí to řekl udatný princi?! já... já... já tě mám rád Firesse, a cítím to tak silně že mám nutkání tě mít u sebe a hladit tvoje dokonalé vlasy a mám potřebu se tě neustále dotýkat a když to musím v sobě dusit je něco nepředstavitelného a ničí mě to, ale samozřejmě ti chci dát nějaký prostor abys nemyslela že tě chci mít jen pro sebe... jakože chceš! ale byl bych moc rád kdybych mohl noci trávit s tebou má drahá Firesse. všechny ty noční můry by možná vymizeli a on by mohl snad jednu noc spát.. doopravdy spát. A i když je nyní hladový a nevyspalý - jde to na něm i poznat dle rudých očích, které jsou v barvě tmavé krve pytlů pod očima, stále se snaží aby ho Firesse viděla v tom dobrém světle a ne jako monstrum, které se musí napít silné krve aby mohl přežít dalších pět dnů. Považoval sám sebe za zrůdu jež není hoden lásky, ale v době kdy potkal jí... začal věřit. A i když ho nyní třeba odmítne, on o ní bude dál bojovat!

*Překvapeně se na něj podívala. Neptřila k těm, které by někdo někomu představoval. Neuměla mluvit s cizími normálně, vždycky v sobě měla tu čarodějku potom co teď zažila se bála, aby jí tak nebral každý protože čarodějka nikdy nevěstí nic dobrého, proto byla dobrou chvilku potichu a jen sledovala jeho oči. Na sucho polkla, když otevřela pusu, aby promluvila a zase jí zavřela.* Finne, pro tebe se s ní klidně poznám, ale nevím zda je to dobrý nápad. Lidé mě neberou zrovna do svojich společností. Neumím dělat dobrý dojem. Nechci, aby mě pak tvá matka nenáviděla nebo něco podobného. *Možná svoje druhé já už dlouho u sebe neměla, ale to neznamenalo, že tam není a neškodí když to ona nepotřebuje. Nechtěla, se mu pak prostě vyhýbat kdyby to dopadlo špatně, ale na jednu pro něj by udělala cokoliv. V jeho přítomností si přišla normální a bez nějakých chybiček. Když poví, že má další otázku, pobídne ho, protože jí celkem zajímalo co to bude. Možná jí to překvapilo více než ta předešlá, nechala pustit své ruky z jeho krku a seskočila na zem. Cítila na bosých chodilech trávu jak jí lechtala. Dala ruce za záda a naklonila se. Při každém slovu se jí na tváři však objevoval úsměv, tohle jí dlouho nikdo neřekl a ona cítila jak se červená.* Ach Finne, vždyť já tě mám taky ráda a budu opravdu ráda, když mě budeš brát jako svojí přítelkyní a každou noc mě obejmeš a budeš se mnou usínat. *Upřímně se usměje a narovná se. Jeho očí jí neděsili, ani když je poprvé viděla, spíše naopak jí přišli kouzelné. Na táhla ruku k jeho tváří a pohladila jej.

byl nervozní na to co mu na to odpoví. Když jen otevřela pusu a pak jí zavřela sevřelo se mu hrdlo..když jí pak otevřela aby promluvila.. trochu se lekl. Vždyť.. co?! Ona a bát se mé matky?! Tak je pravda že jeho matka možná působila trochu zle... ale z něj bude král! ona se nemusí obávat jeho matky.. ona ne! Firesse.. na mě jsi udělala dobrý dojem hned ten den co jsme se potkali. A to ti přísahám, že matka nebude nebude proti. Sama je tak trochu čarodějka. Vždyť.. mě vzkřísila z mrtvých to byl blbý fór... ale aspoň z něj spadla trochu nervozita... neutíká mu! To je pro něj důležité..navíc.. má matka tě bude milovat Firesse, protože tě mi.. protože tě miluju já? To jsi chtěl říct drahý princi?! jdi do hajzlu! A co když ano? Co když jí miluju?! tak jsi ještě větší ubožák než jsem si myslelo... neznáš jí tak dobře na to abys jí mohl milovat. Finne... brzdi a teď se jen usměj l...mám rád já. A když budeš moje... tak ti nikdo neublíží. Nikdo. uděláš někdy co ti říkám?! Ne. Když se ho pustila a seskočila dolů, věděl že je zle. Vědět že už jeho nebude. Sklopil oči a silně je zavřel, protože pálení přišlo v ne úplně pravou chvíli. Teď to všechno skončí.. Ach bože a já ti říkalo že to dopadne špatně! Haha! "Vždyť já tě mám taky ráda..." počkat.. má mě ráda?! Jako vážně?! Není to ztracené! Vzal jí do náruče a zatočil se s ní. Chtěl jí vidět a slyšet se smát. Políbil jí s radostí. Ty rty které chutnaly jako divoké ovoce jej stále překvapovali. Stále a pořád. slibuji že tu pro tebe vždycky budu má krásná dívko. sklonil se a políbil jí kavalérsky hřbet ruky a přitom jeho oči ještě víc zrudly. drahá Firesse.. budu se muset napít silné krve a nechci ti ublížit..

*Podívala se na něj, zda svá slova o vzkříšení z mrtvých bere vážně nebo jako vtip. Zjištovala, že ho zas tak neznala jak si myslela a hlavně neznala jeho rodinu. Jeho matku a ta představa, že by před ní měla stát jako dívka budoucího krále jí malinko děsilo.* Fiine, vím, že svoji matku tady budeš ukazovat v dobrém světle, ale přece jenom jsem obyčejný člověk, který udělal dojem na budoucího krále, Jen nechci, aby si o mě myslela cokoliv špatného. *Poví šeptem pod nosem. Měla obavy, vždycky když byla s ním tak je měla. Nikdy nebude zcela bez nich. Bude se otáčet na lidi, kteří si o ní budou šeptat, nebude je brát v potaz, protože to má v povaze, ale povědomě bude vědět, že tohle jsou ty obavy. * Jen by se ta láska nezměnila na nenávist. *Podívá se na něj svýma zelenýma očima, ve kterých jde vidět, že s tímhle druhem se už dávno setkala. Vždy to začalo láskou a pak bum přešlo to v to druhé. Líbilo se jí od něj slyšet jak jí má rád a že je jeho. Vždy její srdce poskočilo když ta slov slyšela. Když i ona mu ty slova pověděla na zpět, věděla, že je to pravda a jen si to nenamlouvá se smíchem se nechala zvednout do vzduchu a a zatočit* Slibuješ? *zeptá se když se odtrhne od jeho rtů, které jí tak moc chyběli a když je teď znova zkusila potřebovala je cítit znova a znova* Finne, mě neublížíš ano. Nevím zda má krev je silná, ale pokud to už nezvládáš jsem tu pro tebe a nevadí mi to. *Natáhne k němu ruku a prsty zvedne jeho brdu, aby se na ní podívl ona se usmála. Nebála se ho, ani k tomu neměla důvod. I ona v sobě měla temnotu jen ona nemusela kvůli tomu pít krev.*

*koukal na ni. A na chvilku si myslel ze do nej vidi. Nebo on do ni. Ale kdyz rekla tu hloupost..* draha Firesse. Ty nejsi obycejna holka co okouzlila budouciho krale. Ty jsi zena jez oslila muze-vilu *sahl si na srdce.  Takhle ho poznala. Jako vilu. Jako obycejneho cloveka ale... on byl vzkriseny..* Firesse. Kdyz mi byl rok... *sedne si na parez a utrhne steblo travy a pak ho zahodi*//Finne neblbni. Ja vim, milujes ji, ale opravdu ji to chces rict?// *koukne na ni* .. tak jsem umrel draha Firesse.  Nevim jak. Rikalo se ze me udusila kojna. Nevim. Nikdy jsem se na to neptal.  Moje matka.. Valkyrie ovlada magii vzkriseni. Diky ni jsem opet spatril sverlo zivota. Jenze ma to vedlejsi ucinky. Kazdou noc se budim z nocnich mur. Jsou nejslabsi jen tehdy kdyz se napiju krve. Ja vim. Jsem monstrum a zruda ale jednou chci usednout na trun ktery mi nalezi a pak... pak snad budu moci jednu noc jen bezesne spat.. *pak vstane a jde od ni dal* nechci tvou krev. Nechci ti ublizit. Pujdu do lesu a tam si neco najdu. Ty nemusis delat vubec nic. *skloni hlavu aby nevidela jeho rude oci ktere se snazi cely zivot zakryt. Kdyz se smala jeho srdce plesalo radosti a stestim* slibuji. Prisaham na celou zemi ze tu pro tebe budu *nyni si i klekl. Utrhl pampelisku a stale v klece ji ji dal*